Přípravky pro potlačení masového rozvoje sinic

Zápis ze semináře pořádaného 23. února 2006 v Brně v přednáškovém sále pracoviště RECETOX

Účastníci semináře (viz prezenční listina) byli cíleně vybíráni a počet míst byl omezen na 30. Proto jsme slíbili podrobný zápis z jednání. Pro kolegy, kteří nemají čas číst všechny podrobnosti následujících 8 str. podrobného zápisu celého jednání jsme připravili také sumarizaci. 

Sumarizace výstupů jednání

  • Jednání bylo svoláno jako navazující na jednání, které svolal vrchní ředitel úseku VH MZe Dr. Punčochář (15.12. 2005, ČB). Přítomní byli vybíráni tak, aby se byli schopni vyjádřit k vodoprávnímu řízení, které je legislativní součástí povolování přípravků do vodního prostředí. Přítomní odborníci byli z krajských úřadů- odborů ŽP a vodního hospodářství, dále zástupci rybářů, orgánů ochrany přírody, obcí a měst, podniků Povodí a dalších účastníků řízení.
  • Primární motivace pro takové jednání je realita současnosti, kdy je registrováno mnoho nelegálních zásahů a je nutné najít rozumnou cestu jak k tomuto přistupovat a jak tomu zabránit. V současnosti existují 2 extrémní přístupy 2 skupin - nepovolit žádné aplikace a druhý extrém je nikoho nežádat a realizovat zásah načerno, protože „úředník se alibisticky schová za razítko, odborníci to udělají ještě složitější a tak to vyřešíme bez nich“. Cílem semináře bylo harmonizovat názory zúčastněných odborníků a najít cestu jak postupovat tak, aby nebyly poškozovány vodní ekosystémy ani zásahy, ani sinicemi.
  • Z prezentace, kterou přednesl B. Maršálek bylo zřejmé, že přípravky jsou jen střípek v mozaice metod omezení masového rozvoje sinic. CCT chápe tlak, který preferuje používání přípravků, ale zdůrazňuje, že jde jen o nárazové opatření, které musí jít současně se systémovými opatřeními vedoucích k odstranění příčin vodních květů.
  • Vzhledem k tomu, že se ročně registruje 18 až 33 nelegálních aplikací je nutné zvolit odpovědný přístup: navrhujeme přístup typu aplikace ano, ale za jasně definovaných podmínek!!!! Před aplikací je nutno podat Žádost o povolení aplikace přípravku. (Povolení výjimky z ustanovení § 39 odst. 1 Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách). Žádá místní správa/správce, uživatel, prakticky kdokoliv. Žádost podá na Vodoprávní orgán. Účastníci vodoprávního řízení jsou : orgán veřejného zdraví, veterinární správa, orgán ochrany přírody, zástupce místní správy/samosprávy, rybářský svaz, správce/majitel toku či nádrže. Nejčastějším nedostatkem je nedostatečné doložení toxicity (ověření je povinnost výrobců) Laboratorní testy a výsledky jsou běžně odlišné od terénní aplikace. Zásadně je třeba zajistit výsledky testů toxicity (akutní, chronické) a pak ověření v mikro- či meso-kosmu v přírodě a teprve poté lze zahájit pilotní aplikaci v makroměřítku v terénu.
  • CCT je garantem mezinárodní databáze metod, technik a přípravků k omezení masového rozvoje sinic. Registruje desítky přípravků, ale pouze 2-3 mají dostatečné podklady pro vodoprávní řízení. Registrace v této databázi není povinná, ale je pro firmy doporučitelná. Pracovníci povodí a úřadů mohou při kontaktu s těmito firmami, kterých stále přibývá, na tuto registraci v databázi odkázat. Informace a registrace lze zaslat na sinice@sinice.cz.
  • Závěrem bylo konstatováno, existují moderní přípravky, které jsou biodegradovatelné, jsou selektivní proti sinicím, mají minimální ekotoxikologická rizika, ale že většina přípravků nemá reference z praktických aplikací za registrovaných podmínek ( opakování, kontroly, hodnocení vedlejších účinků atd.). Dále bylo konstatováno, že neexistuje metodika monitoringu před a po zásahu, která je velmi důležitá, protože bez tohoto systému nelze povolit žádnou aplikaci přípravku. Proto bude realizován projekt, který kromě výše jmenovaných výstupů připraví také Metodické doporučení, které bude vodítkem pro vodoprávní řízení při povolování přípravků proti sinicím. Takové MD by dalo těmto aktivitám pevný řád a mělo by omezit nelegální algicidní zásahy, které často poškozují vodní nádrže.

Sepsal: B. Maršálek 

Pro zájemce přikládáme ještě podrobný záznam z celého jednání

Doc. Maršálek přivítal přítomné jménem pořadatele Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny a seznámil účastníky s programem a cíli semináře.

Cíle semináře:
1. Shrnutí výstupů schůzky, kterou svolal vrchní ředitel úseku VH Mze Punčochář (15.12. 2005, ČB).
2. Přehled možností omezení masového rozvoje sinic.
3. Prodiskutovat stanoviska limnologů, pracovníků povodí a vodoprávních úřadů k aplikaci přípravků.
4. Připravit podklady pro návrh systému testování účinnosti těchto přípravků (prodiskutovat a navrhnout parametry hodnocení účinnosti přípravků na ekosystémové úrovni).

Vzhledem k tomu, že se většina účastníků neznala, proběhlo představení přítomných. 

1. Shrnutí výstupů schůzky, kterou svolal vrchní ředitel úseku VH MZe Punčochář (15.12. 2005, ČB).

Schůzka se týkala přípravků na potlačení sinic a řas v povrchových vodách. Ze sdělení prezentovaných na jednání lze soustředit následující poznatky:

  • Vytváří se informační databáze v síti institucí, které se zabývají problematikou přípravků na omezení masového rozvoje sinic. (prezentoval B. Maršálek z Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny (www.sinice.cz)
  • Nedostatečné ověření toxicity (ověření je povinnost výrobců) Laboratorní testy a výsledky jsou běžně odlišné od terénní aplikace. Je vyvíjen jednotný přístup pro testování v přírodních podmínkách.
  • Nutno odlišit přípravky k zabránění tvorby nárostové biomasy od těch, které mají působit přímo na organismy.
  • Zásadně je třeba zajistit výsledky testů toxicity (akutní, chronické) a pak ověření v mikro- či meso-kosmu v přírodě a teprve poté lze zahájit pilotní aplikaci v makroměřítku v terénu.
  • Navržení projektu se zaměřením na vývoj návodu metodiky k ověření přípravků na omezení nebo likvidaci sinic.

Dále doc. Maršálek stručně informoval o tom, co je CCT, jeho činnost, cíle…

CCT: Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny (www.cyanobacteria.net)

Společné pracoviště:

  • BÚ AV ČR (Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie)
  • PřF MU (RECETOX – Výzkumné centrum pro chemii ŽP a ekotoxikolgii)
  • Asociace Flos Aquae Cz

CCT je rozděleno na 4 sekce:

  • Cyanotoxiny
  • Biologie a ekologie cyanobakterií
  • Technologická (omezení rozvoje sinic, odstraňování cyanotoxinů ve vodárenství atd.)
  • Popularizace a ekologická výchova

23 stálých pracovníků, 680m2 a síť mezinárodních spolupracovníků.

Činnost a cíle:

  • Cílený výzkum a vývoj technologií směřující k včasné detekci cyanokaterií a cyanotoxinů, možností omezení masového rozvoje cyanobakterií
  • Centrum slouží jako národní kontaktní bod pro obdobná centra a pracoviště v zahraničí, spolupracuje a komunikuje s národními a mezinárodními experty.
  • Oficiální partner UNESCO- CYANONET, WHO fellow, SETAC-TGC

 

2. Přehled možností a principů omezení masového rozvoje sinic

Vodní květy sinic jsou celosvětovým problémem na jehož řešení neexistuje universální metoda. Existuje však celá řada opatření, která jsou úspěšná v případě individuálního přístupu a mnohdy i kombinace vhodných metod.

Základní rozdělení hlavních skupin opatření:

  • Omezení přísunu živin – z povodí a v nádrži
  • Cyanocidy – (chemické i přírodní)
  • Biologická kontrola (biomanipulace, využití živých organismů)
  • Ostatní (mechanické odstranění,..ultrazvuk, umělá destratifikace, proplachování a ředění, odplavování epilimnia, odstranění biomasy)

Na tomto semináři se řešily pouze přípravky na omezení masového rozvoje sinic. Je to sice řešení snadné a rychlé, ale!:

Je potřeba nastavit systém testování přípravků, i když přípravky jsou jen střípek v mozaice metod. CCT chápe tlak, který preferuje používání přípravků, ale zdůrazňuje, že jde jen o nárazové opatření,které musí jít současně se systémovými opatřeními vedoucích k odstranění příčin vodních květů.

Shrnutí přípravků:

Přípravky rozdělujeme na algicidní, cyanocidní a cyanostatické. Přednost by měla být dána vždy selektivním přípravkům, které jsou biodegradovatelné a nenechají rezidua v sedimentu. Vzhledem k tomu, že se ročně registruje 18 až 33 nelegálních aplikací je nutné zvolit odpovědný přístup: aplikace ano, ale za jasně definovaných podmínek!!!!

 

3. Diskuze a stanoviska limnologů, pracovníků povodí a vodoprávních úřadů k aplikaci přípravků

Před aplikací je nutno připravit : Žádost o povolení aplikace přípravku - Povolení výjimky z ustanovení § 39 odst. 1 Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách

Kdo žádá? (místní správa/správce, uživatel, např . Rekreace, rybochovná., prakticky kdokoliv)

Koho žádá? Vodoprávní orgán- většinou na krajských úřadech

Účastníci vodoprávního řízení:

  • Orgán veřejného zdraví
  • Veterinární správa
  • Orgán ochrany přírody
  • Zástupce místní správy/samosprávy
  • Rybářský svaz
  • Správce/majitel toku či nádrže

Ing. A. Dáňová připravila prezentaci na téma vodoprávní řízení, kde shrnula:

Účel a předmět zákona

(1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod,

(2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod

Práva k vodám a právní povaha vod

(1) Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

Závadné látky

• § 39

(1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

(7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito:
a) k úpravě a udržování vodního toku,
b) ke krmení ryb,
c) z důvodů zdravotních,
d) k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f) jako indikátorových látek pro účely měření, nebo
g) v rámci schválených sanačních technologií.

Pro povolení výjimky je nutné vyjádření několika orgánů:

„Závadné látky – vyjádření orgánu ochrany přírody jako nedílná součást při povolování výjimky z ustanovení § 39 odst. 1 vodního zákona“
vodoprávní úřad zohlední stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody, které se zpracovává zejména s ohledem na statut lokality z hlediska územní ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (včetně významu rybníka jako významného krajinného prvku) a s ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb. a bude mít tomu odpovídající právní formu (rozhodnutí o výjimce ze základních podmínek ochrany zvláště chráněné části přírody podle ustanovení § 43 nebo § 56 zákona č. 114/1992 Sb., závazné stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992).

"Závadné látky – vyjádření veterinární správy jako nedílná součást při povolování výjimky z ustanovení § 39 odst. 1 vodního zákona“
vodoprávní úřad zohlední závazné stanovisko příslušné Státní veterinární správy ČR a to v souladu se zákonem č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změnách některých souvisejících zákonů, dále v souladu se zákonem č. 91/1996 Sb., o krmivech ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

Závadné látky – důležité předpisy:

  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
  • Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
  • Nařízením vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zajišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod
  • Nařízením vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech
  • Metodickým pokynem MŽP pro posuzování žádostí o výjimku z ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách

Řízení trvá asi 2-3 měsíce, záleží na dodaných podkladech. Povolení pro Máchovo jezero bylo připravováno 2 roky.

Diskuse k předneseným příspěvkům

Hlavní roli v řešení problému hraje časový faktor a nepřipravenost žádostí, úřady a jiné příslušné instituce vědí o problémových lokalitách, ale žadatelé je začínají řešit pozdě (např. květen), pak nejsou žádné podklady. Proto je nutné dopředu vytipovat problémové lokality a zabezpečit řádný monitoring! V tomto ohledu je nutná shoda zainteresovaných objektů, pak je řízení rychlejší.

Byly uvedeny některé zkušenosti a příklady lokalit, jako např. Máchova jezera. Ze závěrů řešení této lokality vyplynulo:

  • V první fázi – sběr podkladů, specifikace ekosystému, revize kanalizační sítě, horizont 3 roky, kdy se šlo do něčeho konkrétního, monitoring, nádrže. Průběh aplikace byl dobrý
  • Rozsáhlý monitoring, odběry každý týden, aplikace přípravku probíhal z lodi. Obrovská práce před tím. Vlastní zásah – tlak času, snaha zachránit sezónu.

Jednalo se v podstatě o 1. legální zásah. O povolení žádala Agentura ochrany přírody. Jedním z problémů byly finanční prostředky. Nutný je monitoring předem, vzhledem k tomu, že například při aplikaci Cu dochází k redukci abundance měkkýšů, pak se dostává úředník před velký problém co se týče povolení výjimky (druhová ochrana).

Co se týče financí, mnohdy jsou peníze na přípravek samotný, ale není počítáno s penězi na jeho rozvoz , tedy na aplikaci a také na předcházející a následný monitoring.

Vzniká také otázka kdo je zodpovědný za vedlejší účinky v případě že dojde k poškození např. měkkýšů, jako důsledků aplikace?

Představa, vše jde řešit algicidními látkami není reálná. Problém začíná nad nádrží. Je nutný podrobný monitoring stavu lokality před a po zásahu, nejen chemický, ale i biologický. Co se týká ohrožení některých druhů, pro to je důležitý vstupní biologický monitoring a pak je možno říct např. v případě výskytu mlžů, není možno aplikovat to či ono, jinak dojde k úhynu. Nutno brát v úvahu co by to bylo za škodu a jakou lze dělat prevenci škod (odlov ryb, přemístění moluskofauny atd. ). Existuje řada možností jak řešit problém vodních květů, vždy je však nutné realizovat dobrou limnologickou studii, která navrhne alternativy řešení a ve které by měl být ekologický záměr nadřazen ekonomickému.

Je třeba zvážit koordinátory akcí, jejich zkušenosti a odborné znalosti!, Kraj by na to měl brát zřetel. Nutná je kvalifikace odborníků, spolupráce odborných institucí a státních orgánů.

Nesmíme zapomínat na to, že každá nádrž je originál.

Závěr:

  • Ano, je možnost zásahu, ale za regulovaných a promyšlených podmínek aplikace.
  • Velice důležitý je monitoring, bez něj nelze zjistit na jaké bázi přípravek aplikovat.
  • Nutné bude nastavit proces referenčních aplikací v řízených podmínkách! 

4. Připravit podklady pro návrh systému aplikací a následného monitoringu

CYANONET – UNESCO –based project – A GLOBAL NETWORK FOR THE HAZARD MANAGEMENT OF CYANOBACTERIAL BLOOMS AND TOXINS IN WATER RESORCES

CCT odpovídá za Mezinárodní databázi metod, technik, přípravků a prostředků vedoucích k omezení masového rozvoje VKS

XI 2005-IV. 2006: vývoj struktury databáze

V. –VI. 2006: korekce struktury databáze, tvorba jednotných požadavků na registrované techniky, tvorba jednotných požadavků na systém testování

VI. 2006 registrace metod, technik, prostředků atd.

Předběžné podklady nutné pro zařazení metody do databáze:

  • Princip, účinná látka
  • Složení přípravku
  • Kontakty na výrobce a distributory
  • Bezpečnostní list (výsledky testů toxicity)
  • Technologický list
  • Reference z aplikací (řízených a dokumentovaných)
  • HEM,publikace, podklady pro vodoprávní řízení
  • NEÚPLNÉ DOKLADY DOPLNIT ( konzultace s CCT)
  • Teprve dokladovaná metoda může postoupit do srovnávacích (mikro- mezokosmových a ekosystémových) studií se systémem kontrol!!!!!

CCT registruje žádostí o začlenění do ekosystémových studií

Plán na rok 2006 po ujasnění metodik ekosystémových studií- sjednocení sledovaných parametrů před a po zásahu

Ekosystémové studie

  • Odborně a finančně velmi náročné
  • Pořídí referenci pro novou metodu
  • Nikomu se do toho nechce – CYANONET je pouze podpora organizační, ne finanční!
  • Platba od firem??? … nezávislost studií!!!
  • JE POTŘEBA NASTAVIT SYSTÉM TESTOVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ, i když přípravky jsou jen střípek v mozaice metod.
  • NUTNÁ SPOLUPRÁCE NĚKOLIKA ORGANIZACÍ
  • Opravdový odborník s praktickými zkušenostmi z takových aplikací nemůže nikdy slibovat, že se nic nestane, každá nádrž je originál, stát se může kdykoliv, cokoliv. Musíme to nazývat experimentem. Nutno stanovit, které parametry se musí sledovat v případě daného zásahu.

Návrh postupu

  • Realizace Databáze přípravků, technik a metod pro omezení masového rozvoje VKS – setká-li se pracovník povodí, instituce a úřadu s někým, kdo nabízí takové metody, doporučí mu registrovat se v databázi, která bude v podstatné části přístupná pro odbornou veřejnost
  • Metody, které splňují požadavky, ale chybí reference doporučit k zařazení do testování .
  • Metodika testování a design experimetů bude předmětem projektu, který (ve spojení s experty ze zahraničí) zajistí reference pro danou metodu a podklady pro rozhodování ve vodoprávním řízení

DISKUZE II. Část – po přestávce

Téma

  • Design experimentu pro pořízení reference pro nadějné metody
  • Sledované parametry před a po zásahu
  • Účastníci projektu – povolení & realizace & vyhodnocení
  • Definice výstupů uvažovaného projektu

Naprostá většina přípravků nemá k dispozici podklady, výsledky, ze kterých jsou zřejmá veškerá rizika a dávkování pro konkrétní ekosystém. Dávkování je vždy nutno volit dle reálné situace, kterou musí zhodnotit fundovaný odborník těsně před aplikací

Diskuse, jak získat reference: Přírodní podmínky, ne rukávcové studie.Je nutné vytvořit metodiku hodnocení, dále bude potřeba vodoprávní povolení a aplikaci vyzkoušet v omezeném prostoru. Doporučený design pro pořízení reference - separované ekosystémy

Metodické doporučení existuje pro hnojiva, mohlo by být i pro sinice.

Sledované parametry – tak aby se daly realizovat a zaplatit a používat, nejde o vědecký výzkum. Neexistuje akreditace pro ekosystémové studie. Proto bude navržen systém testování přípravků, pořízení referencí a systém jednotného monitoringu pro hodnocení účinnosti a neškodnosti k ekosystému, který nastaví korektní meze pro takové aplikace s cílem omezit nelegální algicidní zásahy, které vodní ekosystémy poškodí více než odborná aplikace.

Ing. Jakoby : Podmínky řízení aplikací musí odborná veřejnost a ministerstvo dát, bez toho nebude systém funkční.

Dr. Punčochář: Řešení by bylo možné metodickým pokynem nebo úpravou vyhlášky tak, aby nebylo bráněno realizovat promyšlené aplikace, ale aby systém vyřadil neodborné zásahy.

Ing. Nečesánková: Co bude do doby než budou jasné mantinely? Kde brát podklady pro odborné stanovisko zda ano nebo ne. Potřeba odborné kuchařky , kdy říct ano nebo ne, na základě čeho?

Maršálek: do té doby přistupovat individuálně, proto mimo jiné existuje Národní centrum pro cyanobakterie, které by mělo odborně zastřešit podobné aktivity.

Mgr. Pumann: Algicidy musí být v registru.

Dr. Duras: Udělat černou listinu firem, které se nekompetentně vyjadřují k problematice , bude potřeba dát podmínku, aby byl v té studii alespoň jeden graduovaný odborník (hydrobiolog s x lety praxe atp.)

Dr. Punčochář: Připraví schůzku s ministerstvem ŽP a Zdravotnictví – cíl sladit přístupy

Maršálek – závěr posledního bodu - tým odborníků z CCT, HBU AVČR, VURH Vodňany připraví design pro separované ekosystémy od nádrže (systém norných stěn) – schéma experimentu, sledované parametry – tak aby to bylo reálně použitelné. Cílem projektu, který konsorcium odborníků zpracuje bude návrh Metodického doporučení pro Vodopr. řízení, MD jak nahlížet na žádosti a jaké atributy musí doložit pro povolení aplikace, odborná metodika k ověření bezúhonnosti látek na vodní ekosystémy.

Souhrn závěrů semináře je na první straně tohoto dokumentu.

Zapsala Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., a Ing. Marie Feldmannová

V Brně, 23-24. února 2006

Seminář byl pořádán za podpory Centra pro bioindikaci a revitalizaci (projekt MŠMT ČR č. IM6798593901)