Vodní květ sinic

Tento text vznikl za podpory       

Vodní květ je okem patrné přemnožení řas a zejména sinic. Přemnožené řasy a sinice se hromadí u hladiny. Vrstva sinic připomíná stejnorodou páchnoucí zelenou kaši nebo v ní mohou být patrné drobné vločky či jehličky o velikosti několika milimetrů. Vodní květy sinic vznikají od konce května a vytrvávají ve vodě až do října, obyčejně s maximem v srpnu nebo první polovině září. V posledních letech (zejména na některých lokalitách) dochází k masovému rozvoji cyanobakterií již v průběhu června.
Na podzim se vlivem nízkých teplot koncentrace buněk ve vodě sníží, klidová stádia sinic a řas klesnou ke dnu, kde se uloží do bahna a přežijí tak nepříznivé podmínky. S příchodem jara v době míchání vodních mas jsou tato stádia vyplavena k hladině, a dávají tak vznik novým populacím. Napomáhají jim v tom právě plynové měchýřky, případně velmi malý objem buněk.
Dominantní rody vodních květů sinic jsou např. Anabaena, Microcystis a Aphanizomenon, které mohou produkovat, stejně jako ostatní sinice, cyanotoxiny. Problém tedy představuje především vodní květ ve sladkovodních nádržích, které jsou využívány jako zdroj pitné vody a k rekreaci. Rizikové pro rozvoj vodního květu sinic jsou zejména vodní plochy s vyšší hodnotou pH, vyšší teplotou vody a vysokým obsahem živin (především fosforu). Mnohdy je vodní květ způsoben nadměrným vstupem živin do vody, tedy tzv. eutrofizací vod.

Jak a proč vodní květ vzniká?

Na vzniku vodního květu sinic se podílí cela řada faktorů, jako je teplota, pH, obsah kyslíku, obsah oxidu uhličitého, sluneční záření a samozřejmě množství minerálních živin, a to především dusíku a fosforu. Tyto minerální živiny jsou jedním z hlavních důvodů přemnožení sinic. Za limitující faktor se považuje především fosfor. Uvádí se, že k masovému rozvoji vodního květu dochází již při koncentraci 10 µg fosforu na litr. Ovšem vznik vodního květu není způsoben pouze přítomností fosforu ve vodě, ale je spojen s poměrem dusíku a fosforu. Ideální poměr dusíku a fosforu pro rozvoj vodního květu je přibližně 7:1.
Většina našich přehrad a rybníků je eutrofizovaná, to znamená, že obsahují velké množství živin. Hlavním zdrojem živin v chovných rybnících je hnojení organickými hnojivy (granule, hnůj apod.), krmení s cílem zvýšit produkci ryb a následně také výkaly přemnožené rybí osádky. Do vodních ploch se živiny dostávají také splachem z povodí a z nedostatečně vyčištěných odpadních vod.
Jednotlivé buňky řas a sinic nežijí příliš dlouho, brzy odumírají a jsou nahrazovány dalšími. Mrtvé buňky klesají ke dnu, kde se rozkládají za spotřeby kyslíku. V hloubkách v blízkosti dna tak vzniká zóna hypoxie až anoxie, kde ryby a další organismy v důsledku nedostatku kyslíku mohou hynout.
Množství a složení vodního květu je ovlivněno mnoha faktory a jejich vzájemnými kombinacemi, což velmi ztěžuje jakékoli předpovědi jejich výskytu a také značně komplikuje náš boj s nimi. Jedním z těchto faktorů je teplota. Obecně se dá říci, že sinice preferují vyšší teploty než řasy. Světlo hraje také důležitou roli v životě sinic. Často se stává, že zatímco jeden den je na nádrži silný vodní květ, druhý den je již situace příznivější a zdá se, že došlo k úbytku sinic. To může být způsobeno buď větrem, který sinice rozmíchá do celého vodního sloupce, anebo pohybem sinic ve vodním sloupci popsaným v kapitole Jak to, že sinice dominují?. Dalším důležitým faktorem je samozřejmě obsah živin a to především množství dusíku a fosforu ve vodě. Živiny se buďto přirozeně vyskytují v sedimentu, nebo jsou splachovány do vody z okolí. Například fosfor bývá v poměrně velkém množstvích uložen v sedimentech a uvolňován do vody bakteriální aktivitou. Vnější zdroje fosforu jsou hnojiva, prací a mycí prostředky, výpustě čistíren odpadních vod a spady dešťové vody. Dostupnost dusíku a fosforu ovlivňuje, který druh sinic bude dominovat ve složení vodního květu, jelikož ten se může tvořit za vyšších teplot a přítomnosti fosforu i v případě, že koncentrace dusíku ve vodě zůstávají nízké, jelikož některé druhy sinic dokáží získávat dusík z atmosféry pomocí heterocytů.

Jak lidé ovlivňují vznik vodního květu?

Nešetrný rozvoj průmyslu a zemědělství ve střední Evropě, ale i jinde ve světě, má dlouhodobý neblahý vliv na životní prostředí, který se projevuje zvyšováním koncentrací různých forem dusíku ve vodách i půdě. Tohoto prvku je tedy v prostředí dostatek. Významný vliv na růst a vývoj rostlin z hlediska minerální výživy a také třeba výnosu u kulturních plodin má však také fosfor, což platí i pro sinice a řasy ve vodách. Dokud byly koncentrace fosforu ve vodách nízké, vysoké koncentrace dusíku se nemohly uplatnit a vody zůstávaly čisté. S pokračující industrializací, nevhodným používáním hnojiv a velkou spotřebou fosfátových pracích prášků a mycích prostředků koncentrace fosforu stoupá, a to především ve vodách, kde se shromažďují jak splachy z půdy, tak odpady z průmyslu, z městských čistíren odpadních vod i nečištěné splašky. Výskyt vodních květů sinic je důsledkem této situace.