Sledování kvality povrchových vod v ČR

Tento text vznikl za podpory       
Strategie AV21

Sledování jakosti vod ve vybraných vodních nádržích se provádí ve vegetačním období, tj. od dubna do října běžného roku a zahrnuje obvykle měření teploty, průhlednosti a obsahu chlorofylu-a v povrchové vodě. Systematický monitoring je prováděn především na vodárenských nádržích. Zde kooperují především správci nádrží (státní podniky Povodí) a vodárenské společnosti. Na rybnících si svá provozní stanovení dle potřeby zajišťují hlavně provozovatelé rybářské výroby. Na ostatních nádržích je úroveň monitoringu přizpůsobena místním potřebám a požadavkům. Zabezpečují ji především správci nádrží. Na nádržích s vyhlášenými "povrchovými vodami užívanými ke koupání" je intenzivní monitoring v koupací sezóně zajištěn orgány hygienické služby.
Jakost vody lze zjistit na stránkách jednotlivých povodí. Na interaktivní mapě lze vybrat zájmovou lokalitu.
Povodí Labe http://www.pla.cz/portal/jvn/cz/index.htm
Povodí Vltavy http://www.pvl.cz/portal/jvn/cz/index.htm
Povodí Ohře http://www.poh.cz/portal/jvn/cz/index.htm
Povodí Odry http://www.pod.cz/portal/jvn/cz/index.htm
Povodí Moravy http://www.pmo.cz/portal/jvn/cz/index.htm

Měření teploty se provádí denně vždy v sedm hodin ráno několik centimetrů pod hladinou vody u hráze. Je vhodným indikátorem nástupu i odchodu ledových jevů a na nádržích vhodných k rekreaci signalizuje podmínky ke koupání.

Měření průhlednosti se provádí pomocí Secciho desky jedenkrát až dvakrát týdně vždy ve stejnou dobu, a to buď z plavidla, nebo z vhodného místa na břehu. Secciho deska zavěšená na kalibrované šňůře se ponořuje pod hladinu tak dlouho, dokud je viditelná. Měření se opakuje třikrát a průměrná hodnota je výsledek měření.

Vzorky pro měření obsahu chlorofylu-a odebírají pracovníci vodohospodářských laboratoří na určeném místě speciálním odběrným zařízením nejčastěji jedenkrát za měsíc od března do konce října. Z hodnoty koncentrace tohoto rostlinného barviva stanovené v povrchové vodě lze s vysokou přesností hodnotit úroveň výskytu řas a sinic v místě měření. Odběr a transport vzorku i stanovení chlorofylu extrakcí do etanolu je prováděno dle platné normy ČSN.

Kromě standardního měření obsahu chlorofylu, které se provádí výhradně z vrstev blízko hladiny, lze koncentraci chlorofylu-a a i jiných pigmentů měřit také opticky pomocí přístrojů na bázi spektrofotometrů. Tyto přístroje jsou obvykle konstruovány jako ponorné a lze jimi měřit v různých hloubkách a získat tak hloubkový profil distribuce pigmentů, a tím pádem také profil distribuce řas a sinic ve vodním sloupci nádrže. Takové zobrazení distribuce chlorofylu-a v prostoru nádrže odráží skutečnou situaci na nádrži často lépe než hladinový vzorek, protože není tolik ovlivněno nahodilými jevy, jako je směr a síla větru či intenzita slunečního svitu.

Dle klasifikace Výzkumného ústavu vodohospodářského lze stav nádrže hodnotit podle obsahu chlorofylu-a na základě níže uvedeného rozdělení do pěti kategorií. Zařazení do některé z kategorií má například u vodárenských nádrží vliv na to, zda bude nebo nebude voda použita pro přípravu pitné vody a pokud ano, jaké postupy čištění budou aplikovány.

  • I. < 2,5 µg/l - výborný
  • II. 2,5 - 10 µg/l - dobrý
  • III. 10 - 30 µg/l - vyhovující
  • IV. 30 -110 µg/l - nevyhovující
  • V. > 110 µg/l - závadný

Významnou vlastností vody je také její trofie, česky úživnost, která je dána obsahem minerálních živin v ní rozpuštěných. Na základě chemického rozboru a stanovení např. obsahu chlorofylu (tedy množství přítomných řas a sinic) se určuje stupeň trofie. Mezi nejchudší patří oligotrofní a ultraoligotrofní vody, které obsahují málo živin (zejména těch biogenních, tedy dusíku a fosforu) a tudíž i množstevně malé, ale přesto druhově bohaté společenství fytoplanktonu, a mají výbornou průhlednost. Bývají to např. horská jezera, ale může to být i dobře vyčištěná odpadní voda. Opakem jsou silně eutrofizované vody poly- a hypertrofní, často zakalené, s vysokým obsahem živin a také bujnými společenstvy fytoplanktonu, kde však může silně dominovat jen několik málo druhů, typicky druhů, které se podílejí na vodním květu (např. nádrže na dolních tocích řek) a častým problémem v nich je nedostatek kyslíku a anaerobní procesy, při kterých mohou vznikat životu nebezpečné látky. Střední kategorií jsou vody mezo- a eutrofní, kde je úroveň obsahu živin již poměrně vysoká, ale vodní květ se na nich vyskytuje obvykle jen v nejteplejším období a po zbytek roku jsou relativně "čisté".